Takže pokud se rozhodneme léčit kyselinou šťavelovou, máme k tomu jistě pádné důvody, nebo pouze ze zvědavosti. O účinnosti této kyseliny se již dlouhou dobu ví, ale taky to že funguje pouze na foretické roztoče tj. ty , kteří jsou v danou chvíli na včelách. Proto je tímto tato kyselina předurčena k léčení v bezplodném období, takže na podzim a v zimním období. Je možné také přeléčit s vysokou účinností např. roj, protože přirozeně neobsahuje plod. V současné době se používají dva způsoby aplikace tj. pokap a sublimace.
Při aplikaci pokapem většinou rozředíme dihydrát kyseliny šťavelové ve vodě, někdy i cukerném roztoku) a aplikujeme do uliček mezi rámky přímo na včely. K aplikaci se používají injekční stříkačky, nebo při větším počtu včelstev tlakové postřikovače. Výzkumy ukázaly, že údajně kyselina šťavelová zkracuje život včelám, v amatérských podmínkách to je velmi těžko zjistitelné, takže to nemůžu potvrdit ani vyvrátit. Doporučuje se proto provádět pokap, před začátkem plodování na konci zimy, abychom dosáhli vysoké účinnosti použitím v ještě bezplodovém období, ale aby nám tolik nevadilo zkrácení života dlouhověkých včel, které jsou základem pro jarní rozvoj.
Výhoda tohoto způsobu aplikace je v minimálním technickém vybavení, účinnosti a taky rychlosti. Stačí sundat stříšku úlu, nakapat a zavřít .Nevýhoda spočívá v nutnosti správného načasování a sundávání úlového víka v zimním období.
Aplikace sublimací je uváděna jako mírnější metoda ke včelám. Kyselina je pomocí tepla přeměněna na plynnou látku, aby v zápětí, při ochlazování ulpěla na včelách a vnitřku úlu. Včely tedy besprostředně po aplikaci nedostávájí vysoké dávky kyseliny, ale celá dávka je rozložená na delší časové období, tak jak včely/roztoči přicházejí do kontaktu s kyselinou. Jakým způsobem kyselina funguje proti roztočům nevím a nepodařilo se mi to nikde zjistit.
Výhody této formy aplikace jsou hlavně v mírnosti, takže nemusíme aplikovat kyselinu až koncem zimy, ale klidně v prosinci. Je možné aplikovat spodem , nebývá nutnost zvedat úlové víko a rozrušovat tak včely ochlazením. Nevýhoda je v nároku na technické vybavení a taky se hůře kontroluje spad po přeléčení včelstev, který je rozložen na delší časové období. Takže u slabě zamořených včelstev roztočem, není jisté jestli jde po týdnu o přirozený spad, nebo uhynulé roztoče účinkem kyseliny.
