Březen 2015 - dilna-maga.cz

Pařeniště

Pařeniště je dobrá věc pro ty, kteří neplánují stavbu skleníku, ale chtějí si dopřát byrzy na jaře a třeba ještě před příchodem zimy, ředkvičky, salát, čerstvé bylinky aj. V dnešní době není problém koupit již hotový výrobek ve formě jednoduché stavebnice z polykarbonátu. Tato polykarbonátová pařeniště, jsou jistě dobrou volbou pro mnoho drobných zahradníkářů, pro jejich trvanlivost i snad cenovou dostupnost. Někdy však může někdo zatoužit po klasickém pařeniští, tvořeném dřevěným rámem přikrytým starými okny. Jistě to je dobrá volba, vždyť se v rámci úspor na starších budovách okna mění, takže možnost využít starých oken pro stavbu pařeniště se přímo nabízí.

Já jsem zvolil pařeniště s dřevěným rámem protože používám elektrickou motyčku a při práci s ní často létají kamínky všude kolem. Kameny dřevu neublíží, polykarbonátu by mohly. Vzpomínám si, že nám děda kdysi, taky vyrobil dřevěné pařeniště. To ošetřil karbolínem, čímž vydrželo stát přímo na zemi přes deset let. V dnešní době jsou již nátěry více eko. takže jsem se rozhodl pro klasiku. První nátěr Luxol impregnant a poté ještě Luxol originál ve dvou vrstvách, to by mohlo už něco vydržet.

Pařeniště je vyrobené z fošen 20 x 5 cm. Neměl jse zrovna možnost mít stará okna, takže jsem se rozhodl pro zakrytí polykarbonátem. Protože jsem nechtěl kupovat žádné drahé lišty na polykarbonát, tak jsem vyrobil nosný rám z hranolů 5 x 5 cm, pouze do středu jsem umístil podpěrnou lať 2,5 x 5 cm. Pro zhotovení spojů jsem použil vruty a PU lepidlo na dřevo s odolností proti vodě D4. Toto lepidlo je schopné vyplnit i nerovnosti a mezery a tím odpustit případné malé nepřesnosti při výrobě. Smontovaný rám jsem jsem natřel a opatřil sezhora housenkou silikónového tmelu, na něž jsem přiložil již správně nařezanou polykarbonátovou desku, u které jsem nejprve zaslepil silikónovým tmelem komůrky. Zaslepení komůrek je dobré provést, aby nevnikala dovnitř vlhkost a taky pro zvýšení tepelné izolace

polykarbonát,pařeniště — poklop pařeniště

Rám pařeniště je sešroubován na tupo, stím že zadní stěna je o jednu fošnu vyšší. Má ještě šikmě seříznutou hranu aby poklop na ní dobře seděl a nevznikala mezera. Poklop je schválně o 5 cm větší kvůli stékající vodě, aby se rám pařeniště držel více v suchu.

Rozměry a detaily budou ještě doplněny.

zpět

Stropní krmítko

krmení horem, krmítko,stropní,jednoduché — Stropní krmítko

Krmítko je zhotovené z levné nádoby zakoupené v obchodě IKEA. Je to spíše jakýsi organizér prostoru v plastových krabicích. Bylo akorát nutné vyrobit víko, protože žádné z vystavených nepasovalo.

Víko je zhotoveno se zbytkových desek zakoupených v OBI (jsou to takové ty olaminované) za pár korun. S odpadu jsem ještě vyrobil falc, aby při umístění na úlu, víko náhodou nesjelo. (Jsou to tenké pásky přilepené disperzním lepidlem na dřevo po obvodu víka.)

víčko od limonády — víčko položené na trubce

vodovodní,nalévací, trubka — Nalévací trubka je zkosená

Nalévací trubka je usazena do vyvrtaného otvoru bez lepení, aby šla vytahovat opři skladování.

Krmítko,zdrsněné,cukerný,roztok — Zdrsněné plochy brusným papírem

bedna, plastová krabička — plastový organizér

Takže jak to vlastně funguje? Aby se včely neutopily tak se dno krmítka posype keramzitem, nebo dřevěnou řezankou. Krmítko se položí na krmící strůpek s dírou ve středu a přes nálevku, nebo pomocí hadičky se cukerný roztok nalévá do nalévací trubky. Plní se tak ,aby nezačal cukerný roztok vtékat do středové díry v nádobě krmítka.Plnit lze např. plastovou konví, nebo pomocí čerpadla. Trubku je vhodné po naplnění zacpat např. korkovou zátkou, nebo víčkem od PET láhve. Mám vyzkoušený keramzit s kterým však nastal problém při praní a sušení před zimním uskladněním. Při nedokonalém proprání začne jakoby kvasit zbylý roztok v pórech, takže příště vyzkouším řezanku. Krmítko lze taky štosovat, což je velká výhoda oproti sklenicím a navíc může stále sloužit jako bedýnka na nářadí ke včelám.

Co používám na výrobu úlu

Tak především na výrobu úlu používám především ruce a hlavu. Ze strojního vybavení to je v tuto chvíli legendární dřevoobráběcí stroj UMDS 2 staršího data výroby. Který jsem nedávno dovybavil pilovým adaptérem (cirkulárkou), protože ta moje čína dosloužila, i když nemohuna ni nadávat, svoje splnila.

UMDS 2, výroba,úlů,svépomocí,hoblovka,protahovačka — Stroj pro výrobu úlů

Je to vlastně hoblovka – srovnávačka, protahovačka a nyní i pila. S pily jsem byl po namontování trochu sklamaný, zjistil jsem že stůl nemá dostatečnou tuhost, takže to bude chtít zase dodělat ať je to použitelné.

Také je obnažen kousek hoblovacího válce takže je třeba, dávat si bacha při řezání.

UMDS,hoblovka,pila — Obnažený hoblovací válec

Pravítko má vůli ve vedení, takže žádný zázrak, snad to půjde doladit.

Dále je to cinkovací přípravek pro polokrytý rybinový spoj. K tomuto nádobičku je zapotřebí ruční horní fréza. Stačí úplně obyčejná.

cinkovací,přípravek,rybinový,spoj,polokrytý — Cinkovačka

Natírání úlů

natírání,natření,úlů,nástavků,úlových — Natření úlových nástavků

plemenáč,extrudovaný polystyrén,XPS,styrodur,nástavek — plemenáč

První úly jsem natřel barvou dixol. Po dvou letech se však barva začala dosti odlupovat, takže nástavky a také úlová dna obrousíma natřu luxolem, kterým jsem začal natírat vše. Kolem úlových oček dělám barevné značky balakrylem.

Včely to údajně nevyžadují, ale mně se úly když stojí v řadě na louce více líbí, což je taky důležité jako motivace pro další činnost. Vnitřky úlových nástavků samozřejmě nenatírám, dna ano. Nástavky z extrudovaného polystyrénu jsem natřel balakrylem pomocí válečku, pouze dřevěné rámy zase luxolem.

Léčení včel kyselinou šťavelovou

Takže pokud se rozhodneme léčit kyselinou šťavelovou, máme k tomu jistě pádné důvody, nebo pouze ze zvědavosti. O účinnosti této kyseliny se již dlouhou dobu ví, ale taky to že funguje pouze na foretické roztoče tj. ty , kteří jsou v danou chvíli na včelách. Proto je tímto tato kyselina předurčena k léčení v bezplodném období, takže na podzim a v zimním období. Je možné také přeléčit s vysokou účinností např. roj, protože přirozeně neobsahuje plod. V současné době se používají dva způsoby aplikace tj. pokap a sublimace.

Při aplikaci pokapem většinou rozředíme dihydrát kyseliny šťavelové ve vodě, někdy i cukerném roztoku) a aplikujeme do uliček mezi rámky přímo na včely. K aplikaci se používají injekční stříkačky, nebo při větším počtu včelstev tlakové postřikovače. Výzkumy ukázaly, že údajně kyselina šťavelová zkracuje život včelám, v amatérských podmínkách to je velmi těžko zjistitelné, takže to nemůžu potvrdit ani vyvrátit. Doporučuje se proto provádět pokap, před začátkem plodování na konci zimy, abychom dosáhli vysoké účinnosti použitím v ještě bezplodovém období, ale aby nám tolik nevadilo zkrácení života dlouhověkých včel, které jsou základem pro jarní rozvoj.

Výhoda tohoto způsobu aplikace je v minimálním technickém vybavení, účinnosti a taky rychlosti. Stačí sundat stříšku úlu, nakapat a zavřít .Nevýhoda spočívá v nutnosti správného načasování a sundávání úlového víka v zimním období.

Aplikace sublimací je uváděna jako mírnější metoda ke včelám. Kyselina je pomocí tepla přeměněna na plynnou látku, aby v zápětí, při ochlazování ulpěla na včelách a vnitřku úlu. Včely tedy besprostředně po aplikaci nedostávájí vysoké dávky kyseliny, ale celá dávka je rozložená na delší časové období, tak jak včely/roztoči přicházejí do kontaktu s kyselinou. Jakým způsobem kyselina funguje proti roztočům nevím a nepodařilo se mi to nikde zjistit.

Výhody této formy aplikace jsou hlavně v mírnosti, takže nemusíme aplikovat kyselinu až koncem zimy, ale klidně v prosinci. Je možné aplikovat spodem , nebývá nutnost zvedat úlové víko a rozrušovat tak včely ochlazením. Nevýhoda je v nároku na technické vybavení a taky se hůře kontroluje spad po přeléčení včelstev, který je rozložen na delší časové období. Takže u slabě zamořených včelstev roztočem, není jisté jestli jde po týdnu o přirozený spad, nebo uhynulé roztoče účinkem kyseliny.